L logopedie

V lese je kopeček

V lese je kopeček, na něm hříbeček,
hřeje tam sluníčko, hřeje na hříbeček.

Milan pláče buli buli, kutálel si s velkou kulí,
koule se mu zakoulela, do důlku se nedokulí.

Milena je v loubí, dolíček tam hloubí.
Bude ťukat fazole, co tu leží na stole.

Děti šly na výlet, víte co dělaly?
Na louce u lesa vesele zpívaly.
Po louce běhaly, honily motýly,
velký jim uletěl, malého chytily,

Letěl bílý motýlek kolem mlýnice,
viděla ho u mlýna bílá slepice.
Slepice se divila, že je také bílý,
hned se ptala motýla, kde ho nabílili.

Milá paní Lidlo, dala jste nám mýdlo,
ale Láďa fidli fidli, místo sebe balon mydlí.

Olda – to je jedlík, jí devátý knedlík
polévky si málo vzal, knedlíky se ládoval.
Koblihy a vdolky, jedly hlavně holky.

Polekali se jeleni,
polekaly se laně,
jeleni skočili do lesa,
laně se schovaly za ně.

Děti šly na výlet. Víte, co dělaly?
Na louce u lesa vesele zpívaly.
Po louce běhaly, honily motýly,
velký jim uletěl, malého chytily.

Milan lepil letadlo, nejlépe mu dopadlo.
Letadlo teď letí, letí, u Milana je houf dětí.