Fouká, fouká
Fouká venku, fouká, Haf se z boudy kouká.
Fanda volá na Hafa, ať vstane a zahafá.
Hafá Haf, že nevstane, až to foukat přestane.
Fouká venku, fouká, Haf se z boudy kouká.
Fanda volá na Hafa, ať vstane a zahafá.
Hafá Haf, že nevstane, až to foukat přestane.
Já mám bič a káču, s bičem za ní skáču.
Zatočím ji do kolečka, uteče mi do dvorečka,
švihnu bičem pod nožičku, uteče mi po chodníčku.
Po chodníčku za vrata – moje káča kulatá.
Ivánku milý, den už se chýlí ke spánku.
Spinkej už, spinkej, maminčin milý Ivánku.
Měsíc svítí do okýnka, Ivánek už pěkně spinká.
Na cvičišti čtyři svišti cvičí,
na cvičišti čtyři svišti cvičí,
těšíme se na lekci příští!
Kde jsou vdolky s povidly, tam je moje obydlí,
když už vdolky nejsou víc, zklamanou má Lidla líc.
Řehoř má rád ředkvičky, řepu a řízky.
A taky křupavé křupičky.
Řehoř říká řízek mňam,
na tom já si pochutnám.