Jeden hráč otevře šuplík a tvrdí, že jsou tam samá zvířata. Děti, začnou vyjmenovávat zvířátka, jedno po druhém, Kdo stále ještě říká správné výrazy, když ostatní děti už nic nenapadá, vyhrává v tomto kole. Za odměnu určí, co bude v dalším šuplíku: třeba hračky, oblečení, ovoce atd.
Záměr: Paměť, Slovní zásoba
Přijďte oslavit Den dětí do centra Prahy! I tam totiž můžete zažít nečekaná exotická dobrodružství! Podnikněte s námi objevitelskou expedici na obou březích Vltavy a vydejte se na cestu plnou překvapení a fantastických bytostí. V Museu Kampa ve společnosti Adolfa Borna objevíte nové světy a poznáte, jak se kdysi cítil slavný dobrodruh Marco Polo. V Ponrepu nahlédnete do zákulisí kina a po zhlédnutí krátké filmové projekce si zkusíte vyrobit vlastní animovaný film.
…
Den dětí od Ponrepa Dětem a Musea Kampa – Expedice přes řekuPokračovat ve čtení »
Návod na hru uvnitř budovy s pudinkem na konci.
Prší a vy nevíte co podniknout s dětmi? Mají vaše děti rády pudink? Co takhle vyzkoušet hru KDO HLEDÁ, NAJDE! ANEB UVAŘÍME PUDINK.
…
Návod ve formě e-booku na zábavnou procházku s dětmi.
…
Návod ve formě e-booku na zábavný výlet s dětmi.
…
CO PODNIKNOUT S DĚTMI? KRAMLÍKOVÉ (KOLÍČKOVÉ) ODPOLEDNEPokračovat ve čtení »
S dětmi jsme se seznámili s příběhem odhozeného Ferdy, který se naštěstí dostane do Emušákova (světa odložených plyšáků), kteří prožívají různé pocity. Dětem jsou tyto pocity nádherně znázorněny každou jinak barevnou muškou a díky nim jsme je dokázaly lépe pojmenovat a pochopit. V knize je také několik poutavých příběhů, v kterých právě vystupují nejen mušky, ale i plyšáci. Musím říct, že někdy děti nedokáží déle udržet pozornost, ale při vyprávění těchto příběhů bylo v naší třídě naprosté ticho 🙂 Také se schováváním a hledáním mušek, používáním náladoměru jsme skoro nemohli přestat a nakonec si každý svou mušku namaloval a pojmenoval. Těšíme se určitě na další zajímavé příběhy a na to, že se se všemi pocity seznámíme mnohem podrobněji. Děkujeme tvůrcům a budeme rádi za více takovýchto nápadů 🙂
…
Hra Emušáci s knihou Ferda už v tom zase lítáPokračovat ve čtení »
Být dneska dítětem s diagnózou ADHD již není nic neobvyklého. I když se často lamentuje nad tím, že dříve se těmto dětem říkalo prostě jenom „zlobivé“, kdežto dnes je pro to lékařský termín, odborníci vědí své a rodiče těchto dětí také. Ovšem pravdou zůstává, že hyperaktivita není žádný výrazný hendikep, proto např. není důvod bránit takovému dítěti najít si smysluplnou výplň volného času, nebo ho poslat v létě na tábor. Pionýr se zapojování různě odlišných dětí do běžné činnosti ve svých kolektivech věnuje dlouhodobě. A nebrání se ani dětem hyperaktivním. I když musí pak občas nastat v oddíle určité změny, naši vedoucí si umí poradit. Jak to pak vypadá v praxi, líčí příběh o Hynkovi.
Pro naše vedoucí, ale i pro pedagogické pracovníky jiných organizací a škol, i pro rodiče, slouží nepřetržitě naše pionýrská poradna, najdete ji na www.pionyr.cz/inspirace/poradna.
Bylo to před koncem školního roku, kdy nás navštívila maminka Hynka. V ruce držela letáček, který nabízel letní tábor naší pionýrské skupiny. Stála ve dveřích a nevěděla, jak začít. Pozvali jsme ji dál a nabídli židli. Hynkova maminka se malinko zklidnila a začala se vyptávat na tábor – co budeme dělat, jak to u nás chodí, kdo bude mít děti na starost a nakonec se zeptala, zda máme zkušenosti s dětmi s ADHD. Když se dověděla
, že s dětmi s touto diagnózou jsme se již setkali a máme jisté zkušenosti, začala povídat o devítiletém synovi: „Víte, on není zlý, chvíli neposedí, pořád skáče jiným do řeči, je stále v pohybu a někdy zareaguje naprosto neadekvátně, začne být agresivní. Ze školy nosil poznámky, že se neumí chovat, vyrušuje… Z několika kroužků jsem ho musela odhlásit, protože ho tam nechtěli. Vezmete mi ho na váš tábor? Hynek se moc těší a já bych to chtěla zkusit.“ Vzhledem ke svým zkušenostem s těmito dětmi jsme se rozhodli, že Hynka na tábor vezmeme.
…
Popis hry: Děti se rozeběhnou po herně (hřišti, lese) a udělají dřep – stanou se houbami. Jedno dítě je houbařem, chodí mezi nimi a sbírá je, to znamená, že dítě, kterému položí houbař ruku na hlavu, jde za ním. Tak se vytvoří zástup sesbíraných hub. Houbař vyvede houby z lesa ven, tam se obrátí a zvolá: „Houby, hup, usmažím vás!“. Houby utíkají zpět na svá původní místa a opět přejdou do dřepu.
…
Na podlaze je postaven jeden kelímek ve vzdálenosti asi 5m od místa „startu“ (místo startu může být židle nebo jen čára na zemi). Dítě si stoupne (či sedne) na místo startu a podívá se, kde leží kelímek, pak zavře oči, jde se zavřenýma očima ke kelímku a zkusí ho zvednout – teprve potom otevírá oči. Cílem je se trefit a zvednout kelímek. Na podlahu se můžou dělat značky míst, kde si jednotlivé děti mysleli, že leží kelímek. Vhodné pro děti od 4 let. Uvědomění si velikosti prostoru.
Dvojice dětí, slepec (zavřené oči) a vodič stojí čelně k sobě a drží se vzájemně pouze dvěma o sebe zaháknutými ukazováčky (jedna ruka každého z nich je volná). Pohyb v prostoru. Jakmile vodič ucítí, že mu “slepý” partner důvěřuje, může zvýšit rychlost pohybu. Partnera vede prostorem a občas mu dává možnost prozkoumávat si hmatem různé materiály (lze i lidi) v místě jejich výskytu. Pak výměna rolí. Při tomto cvičení je nutné ticho. Pocitová hra. Vhodné pro děti od 5 let.
