Sluníčko
Ráno vyjde na oblohu,
i když já mu nepomohu.
Přes den pluje mezi mráčky,
večer zajde, usnou hračky.
Vystřídá ho měsíček
a s ním tisíc hvězdiček.
Jak se vzbudí hřeje zemi,
bez něj život prostě není.
Ráno vyjde na oblohu,
i když já mu nepomohu.
Přes den pluje mezi mráčky,
večer zajde, usnou hračky.
Vystřídá ho měsíček
a s ním tisíc hvězdiček.
Jak se vzbudí hřeje zemi,
bez něj život prostě není.
Noci vládne zlatý král,
bílému dni sluníčko.
Snad by někdy také spal,
spánek tlačí na víčko.
Pluje černou oblohou,
na svět svítí z výšky,
hvězdičky mu pomohou,
píší o něm knížky.
Vládce říše pohádek
dělá v zemi pořádek.
Rumburak chce za manželku
jeho dceru Arabelku.
Mladík jménem Petr Majer
zachoval se jako frajer.
Mydlím, mydlím, mydlím,
u lidí si bydlím.
Je tu se mnou sestřička,
říkáme jí vodička.
Mydlím ruce, nožičky,
voňavý jsi celičký.
Děti ze mě staví hrady,
když jsem mokrý,
to jsou rády.
A jak oschnu na sluníčku,
neuděláš bábovičku.
Vedu lesem,
vedu poli,
chodí po mně,
jezdí s koly.
Mohu být klikatá,
mohu být rovná,
na písek bohatá,
na hlínu možná.
Jedna, dvě, tři, čtyři, pět,
nastoupeno, jedu hned.
Průvodčí mává,
volná je dráha.
Vykloň se z okýnka,
stojí tam maminka.
Volant, svíčky, jedna páka,
rychlá jízda lidi láká.
Spojka, plyn a převodovka,
jezdí ke mně nehodovka.
Stojím peněz hromadu,
zvládnu couvat dozadu.
Pár prvních kroků,
od šesti roků,
chlapec či holka,
kdepak je školka.
Aktovka, papučky,
květinu do ručky,
od šesti roků,
jenom pár kroků.
Svoje dítko k srdci vine,
jak čas letí, doba plyne
z miminka je slečna.
Její láska, péče, starost,
přináší ti něhu, radost.
Je čistá a věčná.