Hádanky

Tiše seďte ani muk,
v televizi bude kluk.

Papírová čepička,
hází lístky z autíčka.

Každý večer vozí dětem
pohádky, co letí světem.

Máma zpívá,
Béďa zívá,
pomalu usíná.

Voňavá poduška,
vedle spí Liduška,
zahřeje peřina.

Večer do mne uleháte,
peřinkou se zakrýváte.
Hluboce a krátce sníte,
to jen proto, že si spíte.

U sta hromů,
to je stromů
v lese jménem Řáholec.

Loupežnická skála,
Manka před ní stála.
Cipísek až nakonec.

Loupežník střílí,
šiška je v cíli,
letěla míli.

Červený klobouček
s bílými puntíky,
pozná mě Jaroušek,
ten už je veliký.

Červený klobouček
a bílá sukýnka,
nejí mě Jaroušek,
ba ani maminka.

Červený klobouček,
nožka jen jedna,
ví to i pavouček,
že nejsem jedlá.

K jídlu nejsem – k chuti ano,
kousání jde prostě samo.

Umím dělat bublinky,
vykukují z pusinky.

Sladce voní jahůdka,
žvýkání je lahůdka.

polévka, knedlíky,
musím být veliký.

Zákusek, chlebíčky,
stačí i maličký.

Po každém umytí
hrozí mi rozbití.

Jsem pomocník hospodyňky,
patřím přece do kuchyňky.
Nenosím šátek,
ba ani čepičku,
v podnělí, v pátek
mám svoji pokličku.

Veliké pro tátu
k hnědému kabátu.

S podpadky mamince,
s mašličkou Nanynce.

Tkaničky, zip,
šlape se líp.

Vypomohu švadlenám,
vím co pro ně znamenám.
Stěžuje si malá Jitka,
že jí zase chybí nitka.
Jedno ucho, ostrá špička,
zašitá je rukavička.