Přišel kapr do obchodu
Přišel kapr do obchodu,
chtěl si koupit teplou vodu.
Že prý je mu v řece zima,
že ho zebe za ušima.
Přišel kapr do obchodu,
chtěl si koupit teplou vodu.
Že prý je mu v řece zima,
že ho zebe za ušima.
Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá:
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa!
Já jsem rybka jako šipka,
nechci býti jako ty.
Je-li tobě kaluž milá,
já si hledím čistoty.
Žába leze do bezu,
já tam za ní polezu.
Kudy ona, tudy já,
až ji chytím, bude má.
Žába leze do kaluže,
na rybičku repetá.
Pojď, rybičko, na sluníčko,
podívej se do světa. …
Padej dešti, deštíčku,
za každičkou kapičku,
děkují ti pole, louky,
bude zase hodně mouky,
bude hodně krmení.
Zvířátka se vody bojí,
necháme je na pokoji,
jen když nám se nelení.
Mámě vody nachytáme,
kachnám rybník uděláme,
kdo se bojí v dešti ven,
ať se peče u kamen!
V Černém moři
tma jak v pytli,
div jsme o dno
neklopýtli.
Chytrá ryba
s rybičkou
chodí ven jen
se svíčkou.
Leze žába po žebříku, (napodobujeme ručkování – lezení po žebříku)
natahuje elektriku, (ruce – pěstičky – odtahujeme a zpět k sobě)
nejde to, nejde to, (pěstičky povolíme, otáčíme dlaněmi – ne)
necháme to na léto. (několikrát tleskneme)
Leží kapr v kapradí,
pranic mu to nevadí.
Líně leží, líně pije,
je to kapr z Tramtárie.
Je to kapr ze souše,
štěká, ale nekouše.
U rybníka po kraji
žábě nožky klouzají,
ale potom hop a hop
přes trávu a přes příkop.
Ale běda dál se nedá –
je tu čáp, už zobák zvedá!
Skákej žábo, co máš sil,
aby tě čáp nechytil!
Ještě skok – ten největší –
ve vodě jsi v bezpečí.