Rybička
Rybičko, rybičko,
proč jsi tak němá,
proč tvoje písnička
slovíčka nemá?
Nemluvíš, nezpíváš,
jsi jako voda,
co vidíš, nepovíš,
a to je škoda.
Rybičko, rybičko,
proč jsi tak němá,
proč tvoje písnička
slovíčka nemá?
Nemluvíš, nezpíváš,
jsi jako voda,
co vidíš, nepovíš,
a to je škoda.
Ve vaničce máme kapra
a nechce si s námi hrát.
Pořád bručí: „Safra, safra,
tenhle svátek nemám rád!“
…
V rákosí na kraji rybníka,
potkala žába vodníka.
Hned si mu stěžuje a kuňká,
že mělká zdá se býti tůňka.
…
Mnoho let u potoka,
žila žába ropucha,
je to velmi stará žába,
všech žabiček je to bába.
Sídlí přímo u pramene,
spává dole pod kamenem,
vytřeštěné má své oči,
sleduje, jak svět se točí.
…
Kdo tu běží? A kdo belhá?
Je tu ježek nebo želva?
Ježek může běžet a želva – má ležet.