Zvířata v ZOO

Opička

Chodila opička
okolo ohníčka,
spálila si pacičku,
naříkala trošičku,
na spálenou pacičku,
obula si botičku.

Krokodýl zas v řece Nil,
na záda se položil.
Ponořil se na vodičku,
aby usnul pomaličku.

Vida pana klokana,
jak ho baví kopaná.
Kopne levou, kopne pravou,
umí také přihrát hlavou,
níže nesmí s rukama,
když chce hráti s klukama.

Bylo jednou deset slonů
byli slyšet na sto honů.
Když šli spolu do obchodu,
troubili si do pochodu. …

Nezkušení velbloudi
často v poušti zabloudí.
Chodí proto na procházku
v dlouhé řadě – na provázku.

Já jsem malý medvídek,
šikovný jsem – to bych řek!
Když se chytnu za paty,
umím dělat obraty.

Kotouly a kotrmelce,
žádnému se věřit nechce,
ale to je známá věc,
že jsem velký umělec.

My jsme malé opičky,
máme čtyři ručičky.
Když nám někdo půjčí míček,
umíme s ním věcičky.

Z pravé ruky na levou,
z levé ruky na pravou,
hodíme s ním trochu výš,
šup – a už je za hlavou.

Medvěd tančí, k tomu bručí,
medvíďátka tančit učí.
Medvěd tančí, ztratil boty,
medvíďata učí noty.

Táta tančí, hlavou kývá,
maličký se na do dívá.

To je on, malý slon,
Co se učí na trombón.
Zvedá chobot jako trombón,
zatroubí, když dáš mu bonbón.
To je on, malý slon …

Klokánek má špatný den
a nikdo to nezmění.
Zlobil. Nesmí z kapsy ven.
Má domácí vězení.