Jak se veverka vdávala
Dnes je v lese velká sláva,
slečna veverka se vdává.
Ženich nosí od zimy,
místo fraku bodliny.
Říkanka z elektronické knihy
Dnes je v lese velká sláva,
slečna veverka se vdává.
Ženich nosí od zimy,
místo fraku bodliny.
Říkanka z elektronické knihy
Medvěd klepe peřinu,
(stoj + lehce se klepeme do zadečku)
už se chystá na zimu,
(stoj + lehce se klepeme do zadečku)
záležet si musí dát,
(stoj + hlava „ANO“)
až do jara bude spát,
(stoj + šeptat)
…
Ježek mžiká mžiky, mžik – pokaždé jen okamžik.
Ježek mžiká na pažitě, u louže – a také v žitě.
Kdo tu běží? A kdo belhá?
Je tu ježek nebo želva?
Ježek může běžet a želva – má ležet.
Zalezl zajíc do zelí, zavolej na něj, Zdeňku!
Zavolal Zdeněk zajíce, zajíc je ze zelí venku!
Ježek běží po pažitě, hlemýžď žvýká lupen v žitě.
Žížala je v bažině, žežulka v úžlabině.
Ježek, ježek, ježek měl pět koloběžek.
Každý volal: “Ježku, dej mi koloběžku.”
Žene ježek užovku po pěšině k potoku.
Běží za ní, co jen může, než mu žbluňkne do kaluže.
Vzal si boty kožené, že užovku dožene.