Zimní básničky

Běžela liška

Běžela liška po ledu,
ztratila klíček od medu.
Kdo ho má, ať ho dá,
ať se liška nehněvá!

Sněhulák (básnička s pohybem)

Sněhulák je panáček, (ukazujeme “stříšku nad hlavou”)
má na hlavě plecháček. (poklepeme si rukou o hlavu)
Místo očí uhlíky (ukazujeme oběma rukama na oči)
a až dolů knoflíky. (jednou rukou naznačujeme řadu knoflíků)
Chodí, chodí bos, (tři velké kroky na místě)
má červený nos! (náznak velkého špičatého nosu)

Pohybová hra Meluzína

Pedagogický záměr: lehký běh, reakce na signál

Popis činnosti: děti utvoří 4 dvojice – komíny (brány). Ostatní běhají volně, probíhají komíny na říkanku:

Hledá zmrzlá Meluzína
kde je díra do komína.
Hledej, hledej, Meluzíno,
komínů tu máme plno.
Až největším proletíš,
teplem se hned rozpustíš!

Na poslední slovo se uzavře komín, zavře meluzínu. Chycené dítě představuje komín a jedno z dětí z dvojice se vystřídá v roli meluzíny. Hra se opakuje, až se všechny děti vystřídají v obou rolích.

Mrazík

Mrazík cení zoubky,
Chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to my víme,
Dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku
Bílé květy na okénku.

Zima

Jinovatku rozsypat,
všechno sněhem zasypat.
Sněhuláky postavit,
bílou všechno nabarvit.

Sněží, sněží

Sněží,sněží,
bílé peří,
vločka k vločce
pírko k pírku,
sníh je tady zachvilenku.

Sněhuláci

Stěžují si sněhuláci,
zajíci jsou darebáci!
Přišli v noci, tma jak v pytli,
dobrou chuť si tiše špitli.
A jaképak kdesi, cosi,
všem nám snědli z mrkve nosy.
A než zmizli hupky, hopky,
nechali tam ještě bobky.

Zima

Kreslím si, jak padá sníh
na pole a na cesty.
Sněhuláka kreslím též
bez kabátu bez vesty.

Sněhuláci

Sněhuláci, ti se mají,
nekašlou a nekýchají,
i když kmotru Meluzínu
pozvou ráno na hostinu.

Sněhulák

Tři bílé koule na sobě
a mrkev místo nosu.
Uhlíky – knoflíky v zásobě,
aby se líbil i kosům.

Přejít nahoru