Sedm bratrů havranů
na zahradě kráká
o tom, že se náramně
brzy večer smráká.
Až budeme rozprávět
o té věci s nima,
do zahrady vkrade se
jejich sestra zima.
Věrná sestra havraní,
věrná bílá vrána.
A celý svět pod sněhem
probudí se zrána.
Pomůcky: barevné nosy (šaškovské)
Dvě děti – dva mrazy – mají nasazeny nosy (červený a modrý).
Na protější straně stojí ostatní děti.
My jsme dva bratři,
zmrzlí jak se patří.
Já mám nos červený,
já do modra zbarvený.
Kdo se mrazu nebojí,
ať jen chvíli postojí.
Děti odpovídají:
My se mrazu nebojíme,
běháme a dovádíme.
Děti vyběhnou a mrazy je honí.
Chycené dítě zůstane stát – je zmrzlé. Po chvilce se zapojí znovu do hry.
Záměr: pohyb, mrštnost, rychlost, sociální kontakt
Padá, padá snížek bílý (výpon, vzpažit a pozvolný přechod do dřepu s upažením)
poskočte si venku chvíli. (poskoky snožmo na místě)
Velké kole ukoulíme (velký kruh oběmi pažemi)
a z těch koulí postavíme (stoj spatný s upažením)
sněhuláků třeba pět, (rovný postoj, uklidnění)
rovná řada stojí hned. (děti se postaví do řady vedle paní učitelky)
Záměr: Nácvik jednoduchých tělocvičných figur, rozvoj motoriky, koordinace pohybů, zábava
Mrazík cení zoubky,
chtěl by do chaloupky.
Co dovede, to mi víme,
dovnitř si ho nepustíme.
Ať maluje pěkně zvenku,
bílé květy na okénku.
Obdoba na kočku a na myš.
Záměr: Sociální kontakt, zábava,pohyb
Všem zajícům, na mou duši,
vždycky v zimě mrznou uši.
Závidí nám velice
kulichy i čepice.
Mrzne a chumelí,
čerti se žení,
zajícům v lese
moc do smíchu není.
Proto si musí hned,
když přijdou z procházky,
očistit od sněhu
uši i ocásky.
Sníh už pokryl všechny střechy,
na vrabečka padá,
přitulil se ke komínu,
nahříval si záda.
Dobře bylo vrabečkovi
v teple za komínem.
Co mu dáme, až se vyspí?
slaný rohlík s kmínem.
Bílá zima, modré mrazy,
sněhuláci celí nazí.
Proč si sněhuláčku náš,
ze zimy nic neděláš?
Nic lepšího nad mráz není,
zima je mé potěšení.
Modrá zima, bílý sníh,
děti v teplých čepicích.
