Zimní básničky

Tučňák

tučňák
Fouká vítr, padá sníh,
tučňák sviští na saních.
Za ním jede sestřička,
červená jí tvářička.

Masopust

Masopustní veselice
veselá je převelice.
Lidé vodí po vesnici
medvěda i medvědici.
Tancuj, tancuj, medvěde,
karneval se povede.

Děti a zima

Loni byla velká zima
letos přišla zas,
do tváří nás štípe
jinovatka, mráz.

To to zebe

To je zima, to to zebe, (stoj, ruce hladí tělo)
když padají vločky z nebe. (dřepy)
Obléknem si rukavice, (stoj, třít ruce)
bundy, šály i čepice, (ukazovat na část těla)
vyjdem mezi paneláky, (chůze)
budem stavět sněhuláky. (stoj, ruce jako sněhulák)

Publikováno bylo v časopise Sluníčko.

Zima

Potkal jsem dva kominíčky.
Štětka, drát a pantoflíčky.
byli jako v parku kosi.
Celí černí, rudé nosy.
Celí černí, samá saze,
zkřehlí docela.
Aby všechna kamna v Praze,
pěkně hořela.

Sněhulák

Copak je to na papíře? Dva kroužky či osmička?
Nebo jsou to něčí brýle a na hoře stolička?
Když se lépe podívám, vidím, jak se tulí,
k sobě pevně připoutané dvě veliké nuly.
Pověz, synku, co to bude? Velmi mě to láká.
Promiň, tati, nepoznal jsi? Kreslím sněhuláka.

Přejít nahoru