Bačkorky
Do školy a do školky
nosíváme bačkorky.
Do školky maličké, do školy větší,
každá ta bačkorka je přece něčí.
Do školy a do školky
nosíváme bačkorky.
Do školky maličké, do školy větší,
každá ta bačkorka je přece něčí.
Pojďte, děti, malovat,
každý co má nejvíc rád.
Všechny děti v malé chvíli
kreslí chaty, domy, vily,
nová auta v garáži,
slnečníky na pláži,
televize, počítače,
pokojíčky, plné hraček.
Teď se vzadu někdo hlásí,
ruku rukou podpírá si.
“Co to kreslíš, milý Vítku?”
“Slunce, trávu, žlutou kytku,
rozkvetlý strom, modré nebe,
tátu, mámu, sestru, sebe,”
Dobrý den, dobrý den.
Dneska máme krásný den.
Ručičky jsou na tleskání
a nožičky na dupání.
Dobrý den, dobrý den.
Dneska zlobit nebudem.
Dobré ráno, dobrý den,
to máme dnes krásný den.
Spousta malých hříbku v lese,
na sluníčko usměje se.
Dobré ráno, dobrý den,
dnes se mračit nebudem.
Pole jsou
uz dávno holá,
hola – škola
na nás volá,
a my jdeme,
mámo táto,
ať je zima nebo bláto.
Šel medvídek do školky,
vzal si s sebou bačkůrky.
A červené jablíčko,
na shledanou, matičko!
Talířek je kulatý,
polévka je horká,
ale já se nespálím,
do polévky foukám.
Přeji dobré chutnání.
Děkujeme za přání
a žádné povídání.
Až půjdu do školy, tam do té velké,
budu mít aktovku, do ní se vejde:
pouzdro, sešity, knihy a barvičky,
v ruce si ponesu pytlíček na cvičky.
Ve třídě každý své místo má,
těším se, až budu žák 1. A!