Povolání, řemesla

Učitel, ten učí žáčky

Učitel, ten učí žáčky
správně napsat čárky, háčky.
Vždycky zkouší u tabule,
co kdo umí od minule.

Jede, jede, poštovský panáček,
jede jede, poštovský pán.
Má vraný koníčky
jako dvě rybičky, (a na nich rolničky)
jede, jede, do Rokycan.

Mísím, mísím boží dárek,
až pomísím, budu válet.
Až poválím, budu píct,
až upeču, budu jíst.

Byl jeden švec, měl divnou věc:
velikou pec, na peci klec.
V té kleci slepici, sypal jí pšenici.
Každý den z klece vypadlo vejce.

Pan doktor mě potřebuje,
když pro děti ordinuje.

Kominíčku, kominíčku,
jsou komíny čisté?
Podívám se, není to tak jisté.

Tluče bubeníček,
tluče na buben
a svolává hochy:
Hoši, pojďte ven!

Zahrajem si na vojáky,
máme pušky a bodáky.
hola, hola, hej,
nikdo nemeškej.

Pilou bzučí, kácí stromy,
na otop i nové domy.
Pozor, děti, v lese dejte,
z dálky se mu vyhýbejte.

Neboj se mě holenku,
umím dobrou tlačenku.
Jelítka a jitrnice,
umím toho ještě více.

Mohu vám to děti slíbit,
bude se vám doma líbit.
S barvou štětka tancuje,
pokojíček maluje.