Brouk
Leze, leze brouk,
vítr do něj fouk,
převalil ho na záda,
třepe, třepe nohama.
Beruško,
půjč mi jednu tečku!
Třeba tu,
co máš na zadečku.
Musím ji napsat za větou,
ať se mi slova nepletou.
Nesu, nesu náruč kvítí,
trhal jsem je všechna sám.
pro koho mi očka svítí?
Až je mojí z nejmilejších
maminečce dám.
Když jsem potkal pampelišku,
měla slzy na krajíčku.
Řekni lidem, prosím tě,
ať se na mě podívají,
ale ať mě netrhají,
ať je ten hezký svět,
ještě hezčí o můj květ.
Fialka, fialka modravá,
kdekomu svou vůni rozdává.
Pěkně voní, krásně voní,
jako vloni, jak předloni.
Také sousedů štěně
chtělo by se učit denně.
Na kliku skočí, otevře vrátka,
běží do školy pro zvířátka.
Kdo by nechtěl hodně znát,
umět číst a počítat?
I když je ještě maličká,
to vše chce umět kočička.
Zvíře, to má život těžký,
všude musí chodit pěšky.
Jenom ptáci, milé děti,
mávnou křídly a už letí.