Společenství včel (Miroslava Legiová)
Královnou úlu matka je,
vajíčka denně naklade.
Všichni se o ni starají,
královnu svou si hýčkají.
…
Královnou úlu matka je,
vajíčka denně naklade.
Všichni se o ni starají,
královnu svou si hýčkají.
…
Vařila myšička kašičku na zeleném rendlíčku:
tomu dala, tomu nic,
tomu málo, tomu víc,
a ten maličký, krájel chlebíčky,
po krajíčku, po skývce,
po krajíčku po skývce …
(jako krájíme ručičku, postupujeme přitom od dlaně k rameni)
Sedneme si na koníčka,
pojedeme do lesíčka,
pojedeme do polí,
(sedneme si na zem, nohy natáhneme,
dítě posadíme čelem k sobě,
v rytmu říkanky dítě pohupujeme)
bác a nic nás nebolí.
(dítě svalíme na záda, leží na našich nohou)
Bumtarata na vrata,
máme čtyři koťata.
(plácáme rukama do stehen nebo můžete taky tleskat)
První mňouká,
(máma mě pošimrá na pravé dlani a udělá “mňau”)
druhé přede,
(pošimrá mě na levé dlani a napodobí předoucí kočku)
třetí spinkat nedovede.
(pošimrá mě na levé nožce a povzdechne si)
A to čtvrté prská,
(pošimrá mě na pravé nožce a zaprská)
ocáskem si mrská.
(hýbe mi pravým palečkem a smějeme se)
U potoka roste kvítí,
říkají mu petrklíč,
na koho to slovo padne,
ten musí jít z kola pryč.
Dej mi, kmotře, hrnek medu,
líp už prosit nedovedu.
Mláďata mně churaví,
med je dobrý pro zdraví.
Musíme se pochválit, nikdo jiný to za nás neudělá … básničku jsem napsala jako poděkování všem paní učitelkám za jejich náročnou práci … na vystoupení pro rodiče měla úspěch. Přeji hodně pozitivní energie, sil a životního optimismu.
Učitelky ze školky,
to jsou odvážné holky.
Naučí tě kreslit, zpívat
svět okolo sebe vnímat.
Kamarádit se zvířátky
a těšit se na pohádky.
…
Ve dne, v noci náš dům střeží,
dobrý pozor umí dát,
mohli by jste jenom stěží,
našeho psa oklamat.