Cesta domů
Cesta domů daleká,
nikdo tam už nečeká.
Myšlenky se v hlavě rojí,
o mámě i o tátovi.
…
Pod dekou schoulená v klubíčku
Viktorka objímá maličkou Haničku.
Úplněk hlídá jim sladké spaní,
úsměvy rozzáří za svítání.
…
Rodina je okruh lidí, co si do svých srdcí vidí,
jež za jeden provaz táhnou, do ohně za blízké sáhnou.
I když pálí mráz a zebe, spoléháme se na sebe,
za ruku nás s láskou chytí, i když slunce nezasvítí.
…
Navštívil jsem tetu Majku,
má na stěně balalajku.
Teta na ten nástroj strunný
velmi lehce zahrát umí.
…
Zvony zvoní: cinkylinky.
Kde je Jakub? U maminky!
A co dělá? Hraje si,
potom výská na lesy.
I když jsi měl ještě v bříšku být,
přišel jsi nás už navštívit.
Jak ale moudrá slova praví,
inkubátor, čas, péče lékařů a sestřiček,
moře lásky od vás rodičů to určitě spraví. …
V kočárku si bráška brouká,
z peřinky mu nosík kouká,
modrá očka z čepice,
nejhezčí je z ulice.
Tvoření s básničkou o bráškovi.
Tady jsme kreslili miminko v zavinovačce.
…
A teď hurá mámo, táto, tahle práce stála za to,
za zvuku těch ryčných her, Irenka (jméno dítěte) už umí ER.