Kam chodí prsty?
Ten první šel trhat hrušky.
Ten druhý zas na tvarůžky.
Ten třetí šel koupit pivo.
Čtvrtý šel jim naprotivo
a že vezme med. …
Ten první šel trhat hrušky.
Ten druhý zas na tvarůžky.
Ten třetí šel koupit pivo.
Čtvrtý šel jim naprotivo
a že vezme med. …
V těle hodně kloubů máme
tělo jimi ohýbáme.
Máme loket, rameno,
kotník, kyčel, koleno
a pak taky naštěstí
pohyblivé zápěstí.
Z rukou můžeš míti v mžiku
dvě vrtulky vrtulníku.
Rozpaž ruce do dvou stran,
vrtulník je přichystán. …
Pořádného kluka
nezabolí ruka.
Udrží v ní pero lehce,
i když se mu třeba nechce. …
Jednu nohu vystrčím,
na zem ji zas položím.
Stříhám, stříhám nožkama,
jako stříhám nůžkama.
Jako kočka nebo pes,
po čtyřech po zemi lez.
U oslíka zvykem bývá,
že rád hlavou sem tam kývá,
když polezem jako had,
budeme mít brzy hlad,
po obědě každá záda
do postýlky lehnou ráda.
(Ruka je volně položená na desce stolu dlaní dolů; postupně se zdvíhají a v rytmu slabik ťukají do stolu palec až malíček. – Ruce lze vystřídat, lze také ťukat současně obouruč. )
Táta dupe: Dupy, dup.
Máma cupe: Cupy, cup.
Babka šlape: Šlapy, šlap.
Děda klape: Klapy, klap.
Vnouček ťape: Ťap, ťap, ťap.
Dupy – dup, cupy – cup,
šlapy – šlap, klapy – klap,
ťap – ťap – ťap.
Ruka je lehce sevřená, postupně se natahují jednotlivé prsty: palec, ukazováček, prsteníček a malíček. Totéž i na druhé ruce.
Jak prsty pomáhají
Hola, hoši, do práce,
pomáhejme mamince:
Ty udělej polínka
a ty roztop kamínka.
Ty udělej kašičku,
ty dej na stůl vázičku.
Ty, malý, se dívej
a pěkně nám zpívej.
nebo …
Nos se schoval mezi oči,
otoč hlavou, též se točí.
Neustále něco cítí,
každou vůni hnedle chytí.
Do tunelu jede vlak
pomaličku, tak a tak
kudy, kudy cestička,
už je venku pěstička!
(nebo nožička, když se oblékají kalhoty)