Strom
Strom se svými kořeny
stojí pevně na zemi.
Větve se tu k nebi pnou
zakončeny korunou.
…
Letní louka ve své kráse, něžná prostým kvítím zdá se,
sečná tráva létem voní, vůně pylu padá do ní.
Kopretiny kvítek bílý, vábí včelky i motýly,
poletují z květu na květ jež se vánkem stačí zachvět.
…
Nepřehlédne žádný pták,
v poli rostlý vlčí mák,
jeho květ je jasně rudý,
nevonící, prostý, chudý.
…
Slunečnice žlutý květ,
usmívá se na náš svět,
stonky s květy nabídly,
zkrášlit naše obydlí.
…
V zahradě, kde zeleň trčí,
sedmikrásky svůj květ krčí,
malé, bílé, prosté kvítí,
zlatem slunce na něj svítí.
…
Sedmikrás a sedmikráska,
páni! To je ale láska.
Povídá si celý kraj,
že pořádaj´ sedmibál.
Marcela Schejbalová
Vijte, vijte věnce,
dělejte pletence.
Však je dosti kvítí,
až se louka svítí.
Však je dosti lupení,
až se hora zelení.
Vydal jsem se na výpravu
až na konec zahrady,
strom tam divně stíny vrhá,
hlídá velké záhady.
…
Říkám, říkám, říkanku, přeříkám ji heřmánku.
Říkám, říkám říkadlo: Křen – kopřiva – hřímadlo.
Vítej, vítej stromečku,
ukaž svoji tvářičku.
Zelená je – my to víme,
však my si tě ochráníme!
Na té naší zahradě,
v celé svojí parádě,
budeš s námi žít.
…