Jaro je tu!
Jarní kvítí, slunce svítí,
láká děti ven.
Tam kde byl sněhulák postaven,
zůstala jen holá zem.
Jarní kvítí, slunce svítí,
láká děti ven.
Tam kde byl sněhulák postaven,
zůstala jen holá zem.
Krok za krokem, tiše kráčí
jaro vchází do dveří
rozhlíží se, hlavou kroutí
vlastním očím nevěří.
…
Lesem běží zajíček,
má košík vajíček.
Vajíčka mu upadla,
na cestě se rozpadla.
Skořápek je hromádka,
všude žlutá kuřátka.
…
Po jaru se jívě stýská,
kočičky jdou na zvědy,
jestli také teta líska
má už zlaté jehnědy.
…
“Ty sis nějak pospíšila,
celá zem je ještě bílá,”
mne si oči sluníčko,
“ukaž se mi kytičko.”
…
Kytici květů natrhám,
do náruče ti ji dám.
Můžeš si k ní přivonět,
poznáš, jak voní každý květ.
…
Jsi krásná Praho v máji,
když šeříky rozkvétají.
Vůně květů omámí tě,
čas na chvíli zastaví tě,
plný kouzel, mýtů, pověstí,
které už nic nezvěstí.
…
Sníh se ztrácí, ledy tají,
jaro vstává v celém kraji,
slunce hřeje, zemi hladí,
tóny písní ptáčci ladí.
…
Každičký měsíc květen,
vždy potěší nás květem,
v korunách stromů voní květ
a ptáček píseň začal pět.
…