Pozor, děti!
Paci, paci, pacičky,
pozor, slečny řidičky!
Tady se nám batolí
batolata z okolí.
Hači hači hačiči,
pozor, páni řidiči!
Zde se, prosím, nechvátá –
MÁME TADY MRŇATA!
Paci, paci, pacičky,
pozor, slečny řidičky!
Tady se nám batolí
batolata z okolí.
Hači hači hačiči,
pozor, páni řidiči!
Zde se, prosím, nechvátá –
MÁME TADY MRŇATA!
Máme doma chytré štěně.
Nepobíhá potřeštěně,
kde trať cestu překříží,
po značce se rozhlíží.
“Pozor, pejsku”, říká značka,
“tady chodit není hračka!
Vláček do hor, vláček z hor,
JEZDÍ TUDY BEZ ZÁVOR.”
Tydli tydli, kdo tu bydlí?
Vašík pašík uličník.
Zmazal židli od povidlí,
jede koupit lavičník.
Kdepak jede – šlape pěšky!
Chce-li utřít povidla,
musí dolů z koloběžky –
NESMĚJÍ SEM VOZIDLA.
A be ce de, Martin jede
po silnici do města.
Pěkně jede? Co tě vede!
Je to cesta necesta.
Musí hlídat, aby z kola
nesletěl až do polí.
Tahle značka totiž volá:
NA CESTĚ JSOU HRBOLY!
Tam kde chodník nemáme,
nalevo se vydáme.
Kdo jde jinak, překáží
a do druhých naráží.
Chodci, pozor, červená!
Není pro nás určená.
Až se zelená rozsvítí,
můžeme rychle projíti.
U nádraží v Kolíně
sedí sůva v komíně,
ocitla se v nesnázi,
neví, jak se přechází.
Houká sýček na věži,
že jí paměť osvěží:
“Na zelenou celý rok –
NA ČERVENOU ANI KROK!”
Jede vláček plný hraček
do kopců i do zatáček.
Pohádkový rychlovlak
houká, syčí jako drak.
Jezdí vláček tam i zpět.
Vrátí se nám v pořádku?
Veze totiž na výlet
zoologickou zahrádku.