Budete-li si s dětmi vyprávět o dopravních prostředcích – silnice, voda, vzduch – různé druhy dopravy, potom se může hodit tato jednoduchá básnička s pohybem.
Letí, letí letadlo, (ruce v upažení, znázorňují křidla letadla, chůze v rozptylu po třídě)
pozor, aby nespadlo.
Uděláme kontrolu, (ruce vzpažit a střídavě natahovat nahoru v rytmu slov)
ruce dáme nahoru.
…
Po ulicích bloudíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
kudy domů, nevíme,
(chůze za ruku ve dvojicích po třídě)
…
Takhle jedou staří páni,
takhle jedou mladí páni,
takhle jedou sedláci,
co už mají po práci,
takhle jedou tataři
na rozbitém trakaři.
Auta jezdí po silnici,
(běh po třídě)
vlak musí mít kolejnici,
(chůze po třídě + ruce jako vlak – kruhy podél těla)
…
Mami, tati, mě to prostě nedá,
řekněte, co na cestě leží?
Bílé pruhy, je to zebra
a kampak to vlastně běží?
…
Rozpustilá raketa
zeměkouli oblétá,
nestará se o značky,
potkává jen obláčky.
Letí, kam si zamane,
nikdy se jí nestane,
aby přišla na značku:
STŮJ! DEJ PŘEDNOST OBLÁČKU!
Kdo si hraje na ulici,
může skončit v nemocnici.
Proto raděj na hřiště,
na louku či kluziště.
Tam, kde dobrý rozhled schází,
tam se nikdy nepřechází.
Dřív než se kdo naděje,
nehoda už tady je.
