Padá, padá snížek bílý (výpon, vzpažit a pozvolný přechod do dřepu s upažením)
poskočte si venku chvíli. (poskoky snožmo na místě)
Velké kole ukoulíme (velký kruh oběmi pažemi)
a z těch koulí postavíme (stoj spatný s upažením)
sněhuláků třeba pět, (rovný postoj, uklidnění)
rovná řada stojí hned. (děti se postaví do řady vedle paní učitelky)
Záměr: Nácvik jednoduchých tělocvičných figur, rozvoj motoriky, koordinace pohybů, zábava
Jak akrobat po provaze ( rozpažit dlaněmi vzhůru )
umím chodit po podlaze. (napodobení chůze po laně)
Na houpačce houpy, hou (stoj spojný, irné pohupování v kolenou se souhyby paží) .
hned tu stojí rovné sloupy. (vyrovnání celého těla ).
A když buben zabubnuje, (všichni pochodujeme)
každý krásně pochoduje.
Raz, dva, raz, dva, raz,
ať je zima nebo mráz.
Záměr: pohybová aktivita, zábava, rozvoj koordinace pohybů
Něco ťuklo, vejce puklo.
Kuře z něho na svět juklo! (děti se skoulí do klubíčka)
Ťuky, ťuky, ťuk!
Já jsem kuře jako buk. (protáhnout se, vyskočit)
Učitelka je slepička a děti kuřátka. Slepička jde a kuřátka poskakují snožmo po místnosti a u toho říkají.
Pipi, pipi, pipky,
já jsem rádo, kde jsou slípky.
Pipi, pipi, pipi, pip,
u maminky je hned líp. (děti se seběhnou kolem paní učitelky a zobají)
Pod stolem drobky,
kuřátka zobky.
Moc nás, moc nás,
utíkejte pryč od nás. (kuřátka se rozeběhnou)
Záměr: Hra může vyvrcholit honičkou, Protáhnutí a rozvoj motoriky, Naučení básničky, Pohybová aktivita.
Klekneme si na kolena,
(na kolena, paže podél těla)
řežeme dříví na polena.
(napodobení řezání dříví)
křivá záda narovnáme,
(rozkročit nohy, ruce podél těla)
Všechny špalky nasekáme.
(ruce spojit nad hlavou a švihnout vpřed do předpažení)
Jeden špalík, druhý, třetí,
(poskoky na místě)
Zameteme všechno smetí.
(Jako když zametáme)
Kašlala žížala (napodobit kašel)
Když chodbičku vrtala (naznačit prstem vrtání)
Slyšíš jí, slyšíš jí, (ruce za ušima naznačí naslouchání)
Jak se kroutí pod zemí? (ruce naznačí kroutivý pohyb)
Děšťovka plakala (ruce na oči)
Když kapky počítala(předvádíme počítání na prstech)
Slyšíš jí, slyšíš jí,
Jak se kroutí pod zemí?
Pak přiletěl kos (ruce naznačují let)
Ten měl dlouhý nos (naznačit rukama dlouhý nos)
Dešťovku i žížalu
Slupnul jako křížalu (pravá ruka zobe do levé dlaně
(Ruka je volně položená na desce stolu dlaní dolů; postupně se zdvíhají a v rytmu slabik ťukají do stolu palec až malíček. – Ruce lze vystřídat, lze také ťukat současně obouruč. )
Táta dupe: Dupy, dup.
Máma cupe: Cupy, cup.
Babka šlape: Šlapy, šlap.
Děda klape: Klapy, klap.
Vnouček ťape: Ťap, ťap, ťap.
Dupy – dup, cupy – cup,
šlapy – šlap, klapy – klap,
ťap – ťap – ťap.
Ruka je lehce sevřená, postupně se natahují jednotlivé prsty: palec, ukazováček, prsteníček a malíček. Totéž i na druhé ruce.
Jak prsty pomáhají
Hola, hoši, do práce,
pomáhejme mamince:
Ty udělej polínka
a ty roztop kamínka.
Ty udělej kašičku,
ty dej na stůl vázičku.
Ty, malý, se dívej
a pěkně nám zpívej.
nebo …
Tiše děti, novina, přiletěla bublina.
(chytíme se za ruce, vytvoříme s dětmi kruh,
přiblížíme se všichni k sobě a šeptáme)
Bublina se nafukuje, letí, letí, poletuje,
(bublinu “nafukujeme” tak, že se od sebe vzdalujeme,
“letí” otáčíme se po směru kruhu)
přiletěla na náš dvůr, udělala bum.
(pustíme se, tleskneme a čupneme si)
Myšičko, myš,
pojď ke mně blíž!
(díváme se na sebe, máma kýve ukazováčkem směrem k sobě)
Nepůjdu kocourku,
nebo mě sníš.
(kroutíme hlavou “ne ne ne”, na slovo “sníš” mě mamka začne lechtat)
Vrána letí, (překřižte ruce dlaněmi vzhůru
a zaklesněte je do sebe za palce, ostatními prsty pohybujeme)
nemá dětí.
My jich máme
jako smetí.
My je máme,
neprodáme, (odmítavě zakroutíme hlavou)
protože je rádi máme. (pohoupáme, dáme pusinku, obejmeme)
