Konvalinka
Až já najdu konvalinku,
dám ji k svátku pro maminku
vím, že se jí tuze líbí,
potěšení mámě slíbí,
…
Až já najdu konvalinku,
dám ji k svátku pro maminku
vím, že se jí tuze líbí,
potěšení mámě slíbí,
…
Autorský pracovní sešit je tvořený tematickými dvoustránkami, na kterých si dítě procvičí jednak čtení s porozuměním (krátké vyprávění s následným jednoduchým úkolem, jehož správné řešení potvrdí, že dítě článek opravdu přečetlo) a dále sčítání a odčítání do dvaceti bez přechodu přes desítku. Děti pomocí výsledků vyluští tajenky, což je více motivuje k počítání.
…
Uklízel si pejsek boudu,
vymetl z ní bláta hroudu.
Srovnal všechny kosti,
kdyby přišli hosti.
Až se snese bílý sníh,
a budou bílá pole.
Na krmítko přiletí
dva zvonkové. …
Chumelí se , chumelí,
celou noc a celý den.
Sněhulák je dospělý,
může s námi chodit ven.
Faltus Jiří
Metodická příručka pro rodiče, logopedy a učitelky v MŠ. Rodičům dětí předškolního věku pomůže odhalit výslovnostní potíže a předcházet jim, a to jak rodičům dětí bezproblémových, tak těm s dispozicemi k rozvoji závažnějších vad výslovnosti. Při pochybnostech rodičů, zda je jejich dítě v řeči opožděné nebo má ve výslovnosti problémy, mohou rodiče krok za krokem zhodnotit výslovnost dítěte a buď v rámci prevence využít artikulační cvičení k rozvoji řeči, anebo s pomocí logopeda procvičovat problematické hlásky.
…
Dubánci skutečně existují! Jak jinak si vysvětlíte, že se právě zajímáte o knihu plnou jejich příběhů, které nám sami vyprávěli? Když se s námi seznámili a překonali ostych, rozpovídali se o svém životě a o zážitcích, o kterých vy, když kolem dubů procházíte, nemáte ani ponětí. Nadšeně popisovali, jak se skamarádili s vodníkem Mníkem z rybníka Raubířníka, jak cestovali do Dubrovníku a potkali Poseidona nebo jak pomohli strašidlu Jakubovi, drakovi Kaštounovi či jelenu Poldovi. Dubánci totiž vždy vymyslí neobvyklý způsob řešení na všechny trampoty – svým typickým, legračním způsobem a s přátelským srdcem na dlani. A vy máte nyní možnost prožít si to s nimi.
…
Pomůcky: sklenice s úzkým hrdlem, luštěniny všeho druhu, pytlovina nebo děrovaná látka, lýko
Do misek si nasypeme luštěniny, které seženeme. Já jsem použila krmný bob, pohanku, jáhly, čočku žlutou i hnědou, hrách, fazole. Skleničku plníme střídáním luštěnin až po hrdlo, to pak ozdobíme kusem pytloviny, zavážeme lýkem. Je to nenáročná rychlovka s velkým úspěchem.
Zkoušela jsem také plnit sklenici barvenou rýží. Jako barvu jsem použila potravinářské barvivo, které jsem rozmíchala v malém množství vody a tímto roztokem jsem zakapala běžně dostuonou nejlevnější rýži a za občasného míchání nechala v pokojové teplotě zaschnout. Použila jsme více barev, měla jsem tedy pestrou škálu obarvené rýže a tou jsem plnila sklenici stejným způsobem jako u luštěnin. Efekt byl super, jen pozor na …
Poznávejte spolu se svými předškoláky přírodu prostřednictvím projektu z publikace Činnosti venku a v přírodě pro předškolní vzdělávání Nakladatelství Raabe.
Cíle:
Voda jako hlavní součást přírody, jako nezbytná podmínka pro zachování života na naší planetě. Zvýšení povědomí dětí o tom, kde se voda bere, kam odtéká, kde všude je obsažena, co ji špiní, i o tom, jak je důležité vodou šetřit při každodenních úkonech spojených se zdravím člověka a s jeho hygienou. Seznámení se s koloběhem vody v přírodě. Poznávání živočichů a rostlin, které se nacházejí v blízkosti vodních ploch a toků a jsou na vodě přímo závislí. Rozvoj jemné a hrubé motoriky. Rozvoj komunikativních a pozorovacích dovedností.
…
Činnosti venku a v přírodě: Projekt vodaPokračovat ve čtení »
Jak pracovat s emocemi sociálními dovednostmi dětí v předškolním a mladším školním věku? Nabízíme ukázku z publikace Rozumím sobě, pomáhám ostatním Nakladatelství Raabe.
„Nejlepší a nejkrásnější věci na světě nejsou vidět a nikdo si na ně nemůže ani sáhnout. Tyto věci může člověk poznat pouze srdcem.“
Helen Keller
Naše pocity jsou poutem, které všichni sdílíme. Pocity nás spojují dohromady jako lidskou rodinu.
Lidé se rodí s celou škálou emocí, které do značné míry formují naše chování. V rodinách se učí děti různým způsobům vyjadřování svých emocí. V našich kulturních podmínkách jsme byli v minulosti vedeni k nevyjadřování a často i potlačování svých emocí, což rozhodně nevede ke zdravému duševnímu rozvoji jedince. Dnes se to děje také, i když již mnoho pedagogů a rodičů si uvědomuje negativní dopad takového jednání. Děti dostávají málo příležitostí , jak by se mohly vyrovnat se svými negativními emocemi. Často pak u nich nastupuje pocit viny, zmatení, frustrace nebo zahanbení. Některé děti se stanou plachými, stáhnou se do sebe, jiné se začnou projevovat jako agresivní a bezohlední jedinci. Mnoho dětí – a také dospělých – si myslí, že tyto špatné, hluboké pocity mají jenom oni, a bojí se, že jsou jiní než ostatní. Když děti prožívají a dávají najevo negativní emoce, často slyší: „Nebreč, kluci přece nebrečí. Přestaň se vztekat. Buď hodný. Chováš se jako hlupák.“… To vede k pozdějším problémům se sebepřijetím a sebeúctou. Jestliže chceme učit děti empatii, nejdříve je musíme naučit sebepřijetí.
…