Jméno autora:redakce

Jak zařídit pokojíček pro školáka

Co je v dětském pokoji nejdůležitější, ať už máte doma čerstvého prvňáčka nebo ostříleného školáka? Aby se dítě v pokoji cítilo dobře a bylo to takového jeho malé království. Ideální je dětský pokoj rozdělit do tří zón: na spaní, hraní a učení.

Jak děti rostou, jejich vkus se mění. Pokud tak zařizujete dětský pokoj pěkně od podlahy, vsaďte na neutrální odstíny barev a nadčasový nábytek, který poroste s dítětem. Místnost bude světlejší, vzdušnější a flexibilnější. To ale neznamená, že pokoj bude fádní a šedivý. Oživte ho hravými dekoracemi a doplňky s motivy, které má vaše ratolest ráda.

Mít vši není ostuda. Ostuda je, když to tutláte

Lidé si často myslí, že vši jsou důsledkem nedostatečné hygieny. Není to pravda. Vši si může donést i dítě se správnými hygienickými návyky. Vši v dětském kolektivu byly, jsou a budou. Není ostuda je mít, ale ostuda a bezohlednost je o nich neinformovat například školku, kterou dítě navštěvuje.


Obrázek: Nejlepší prevencí je pravidelná kontrola vlasů.

Co znamenají studené nohy u dětí?

Zima je pro někoho nejzamilovanější období, jiní ji zase nesnesou. Teplomilní lidé se v zimě nejraději zamuchlají pod peřinu a chodí ven, pouze když musí. Ne vždy je v tom lenost či pohodlnost – každý organismus se se zimou vypořádává jinak, a pro někoho je chladné počasí opravdu nesnesitelné.

Kdy je zimomřivost pouhá odchylka ve vnímání teploty a kdy už ji lze považovat za nemoc?

Syndrom studených nohou

Náchylnost na chlad se nejvíce projevuje na rukou a nohou. Na prstech tak můžete nejlépe vysledovat, kdy pociťujete zimu a v jaké intenzitě. Jestli máte podezření, že vaše nohy a ruce jsou abnormálně studené, udělejte si tabulku, do které si budete zapisovat výsledky pozorování.

Vždy si zapište okolní teplotu, subjektivní pocit zimy, případně nestandardní zbarvení prstů (bledé, bleděmodré, červené atd.) a další projevy, jakými můžou být brnění, snížená citlivost či bolest. Jestli příznaky sledujete delší dobu a nezlepšují se, navštivte doktora.

Perníková chaloupka

Odkud ten náš holub letí?
Letím z lesa, milé děti,
vrků, vrků, vrků.

Cos tam viděl, holoubku!
Perníkovou chaloupku u černého smrku.

Viděls také Mařenku?
Jakpak by ne, holenku!
Viděl jsem ji, s Jeníkem
krmili se perníkem.

A když z okna na zahradu
vystrčila baba bradu,
nebáli se, holoubku?

Kdepak! Zamkli chaloupku
na cukrový klíč –
a už byli pryč!

Jak zařídit pokoj předškoláka

V průběhu dětství se nároky na dětský pokoj rychle mění. Jak tedy pokoj zařídit, aby s dětmi držel krok co nejdéle bez velkých úprav?

Z herny se v předškolním věku stává pokoj, kde s nástupem do školy nesmí chybět prostor pro učení. V této době je důležité myslet dopředu a efektivně pokoj vybavit tak, aby nebylo nutné ho celý za pár let opět přestavovat.

1. Investujte do nábytku

Nábytek svou bude funkci plnit nejdéle, proto se vyplatí vybírat čistý a jednoduchý design. Pokud nechcete za pár let kupovat nábytek nový, který představuje největší položku při vybavování dětského pokoje, vyhněte se skříním v princeznovském stylu nebo postele ve stylu pirátského korábu. Takový nábytek rychle omrzí. Raději pokoj přizpůsobte aktuálním zájmům dítěte doplňky a vhodně zvolenou malbou.


Zlaté prasátko

A když to vydržíš až do večera – nepapat, tak uvidíš zlatý prasátko. A bude mít ty velký zahnutý zuby nahoru? Musíš vydžet, a budou i zuby. Ne ne, já nemusím, já už ho vidím.

Materiál a pomůcky: bílé papíry A4, šablonka prasátka, nůžky, černý fix, zlatá tempera, štěteček, provázky nebo silon na zavěšení ke stropu

Postup: Obkreslit šablonku prasátka, opatrně vystřihnout, natřít barvou (nejlépe zlatou), dokreslit uši a oči, zavěsit a je to.

Autor: MŠ Herrmannova

Čert a Mikuláš

Na výrobu potřebujeme tvrdší papír a tzv. včelí papír ( aurednik nabízí A3 asi za 60Kč). Čerta nebo Mikuláše si vystřihneme. Oči a nos jsou z konfet, domalováváme stříbrnou a zlatou fixou. Polepíme vatou. Ze včelího papíru vystřihneme 1/2 břicha a přilepíme na postavičku. Pak natřeme i druhou stranu papíru a opatrně rozděláme. Velmi dobře drží tuhé šroubovací lepidlo.

Autor: Soňa Doležalová, MŠ Dubová

Na ulici byly cihly

Na ulici byly cihly,
u těch cihel zedníci.
Pokládali cihlu k cihle,
na ně maltu po lžíci.

Pohádka o čarodějnici a dýni

Byla, nebyla jedna malá zarostlá zahrádka za opuštěným domečkem v zapomenutém kraji. Na konci té zahrádky se rozpadala stará kamenná zídka a do hromádky nafoukaného listí tam jednou spadlo letícímu ptáčku ze zobáčku malé dýňové semínko. Kdoví, kde ho ptáček našel, nesl ho svým mláďátkům holátkům do hnízda na přilepšenou, ale nedonesl. Lekl se stínu dravce kroužícího nad ním modrou oblohou, otevřel zobáček a semínko se sneslo k zemi. Zavrtalo se hlouběji a začalo ve vlhkém listí klíčit. Pustilo kořínky, aby mohlo z půdy pít vláhu a už se dralo prvním lístečkem za světlem a sluníčkem. Mělo štěstí, slunce se do kamenné zídky rádo opíralo a to dýňové rostlince náramně svědčilo, a tak rostla a rostla, až přišel čas, kdy se na ní objevilo poupě jediného květu. …

Přejít nahoru