Jméno autora:Jana Opelková

Drak (František Hrubín)

Větře, větře, vrať mi draka,
slyším jak tam havran kráká!
Už je pozdě Františku,
pustil se s ním do křížku.

Drak

Letí, letí, je to drak,
letí, letí, do oblak,
na obloze zakrouží
a po výšce zatouží.
Vesele se prohání
jiné dráčky předhání.

Pouštění draků

Jeden, druhý, třetí,
vzhůru draci letí.
Smějí se jim ptáci:
Kampak, páni draci?
I ten šprýmař letadlo
za bříško se popadlo:
Kdo dřív, milý draku,
až tam do těch mraků?
Hned bych přijal sázku,
kdyby nedržel mě dole
Honzík na provázku.

Podzimní stromy

Stromy smekli klobouky,
žlutě prší na louky,
v moři spadaného listí,
čvachtám se jak v brouzdališti.

Podzim

Padá k zemi zlatý list,
vítr si v něm začal číst.
A než přečet všechny listy,
list mu spadl do studánky.

Podzim

Přes vysoké stromy září slunce,
jak drahokam na korunce.
Muchomůrka v trávě sedí,
Koukněte se, jak si medí.
K podzimu patří také drak,
který vyletí až do oblak.
Žlutá, hnědá, červená,
co to asi znamená?
Je to podzim a s ním ptáci,
do Afriky zas se vrací.
Nám však není ještě zima,
s babím létem je nám prima.

Podzimní list (Josef Brukner)

Jestli umíš dobře číst,
strom ti jednou pošle list.
Pošle ti ho po vánku
jako psaní na stránku.
Nebudou v něm písmena,
ani barva zelená.
Jenom vrásky, jenom žluť,
budou šeptat: “Při mně buď,
až zůstanu na zemi
stát s holými větvemi!”

Prší

Prší, prší, voda kape,
starý medvěd bláto šlape,
zatočí se kolečka
a stočí se do klubíčka.

Vítr

Odkud ten vítr fouká?
Ze sítě od pavouka.
Odkud ten vítr vane?
Z polí od hrušky plané.

Odkud ten vítr duje?
Ze skal od černé sluje.
Odkud ten vítr fičí?
Ze smrčin od jehličí.

Odkud ten vítr hvízdá?
Z lesů od svého hnízda.

Přejít nahoru