Jméno autora:Michael Novotný

Pověst o hoře Blaník

Původcem pověsti o Blaníku by mohl být Mikuláš Vlásenický z Vlásenice u Pelhřimova, zakladatel ultrakvistické církve Mikulášenců. Ten již ve druhé polovině 15. století prorokoval, že u vesnice Býkovice pod Blaníkem dojde k osudové bitvě Čechů s nepřáteli, která bude tak krutá a dlouhá, až se býkovický rybník naplní krví. A to bude ten den D, kdy z hory Blaník vystoupí rytíři “divou mocí tam ukrytí”, aby nepřátele zahnali a potrestali. Ovšem jiná legenda se k Blaníku váže snad odedávna – v roce 1404 dokonce arcibiskup pražský Zbyněk Zajíc z Hazburka nařídil, zřejmě na upozornění Mistra Jana Husa, okolním farářům, aby zakázali – možná dokonce pod …

Pověst o hoře BlaníkPokračovat ve čtení »

Obr Valdemar

V bukovém lese mezi Studnicí a Kramolnou se kdysi usadil obr Valdemar. Postavil si tam boudu a začal hospodařit. Do vsi vzkázal, ať ho nikdo neruší, nebo vše rozbije. U pekaře Frantíka si poručil na každý den pecen chleba na neděli dva. Když obr dostával, co si přál, byl docela hodný a s některými se i spřátelil. V té době se na březích Rozkoše usadil cirkus s panem Frištenským , profesionálním zápasníkem. Když se rozneslo, že …

Obr ValdemarPokračovat ve čtení »

Poutní místo Svatá voda u Malenovic

S kapličkou je opředeno pověstí. Modlitba a omytí pramenitou vodou má poskytovat tělesné a duševní osvěžení. Místní i přespolní dokonce vyprávěli o mimořádných uzdraveních. V blízkých Malenovicích v té době pracoval slepý provazník Josef Buksa, rodák ze Šelešic. Když ho dovedli k pramenu, omýval si oči a prosil Panu Marii o pomoc. Učinil přitom slib, že pokud se alespoň trochu uzdraví, postaví na tomto zázračném místě kapličku. Postupem času se …

Poutní místo Svatá voda u MalenovicPokračovat ve čtení »

O bílém jelenu

Kromě fořtmistra mělo polesí Klokočka v minulém století ještě jednoho démona, který strašil lidi. A to bílého jelena velikosti malého koně. Jedno bylo jisté, když návštěvník lesů nedostal výprask od fořta, stalo se tak od jelena, který dokázal i k smrti člověka utýrat.
Přihodilo se jednou, že vyděsil dva chlapce jdoucí z Bílé hlíny a nesoucí nůši švestek. I když jeden hleděl doprava a druhý doleva a pelášili, aby nebyli překvapeni, a málem už se radovali, že jsou z lesa venku. Dokonce se už dali do zpěvu, když ve stráni cosi zapraskalo. Hup a obávaný jelen byl takřka u nich. Nůše se švestkami byla hned na zemi.
Ještě štěstí, že na dosah byl …

O bílém jelenuPokračovat ve čtení »

O Suchém mlýně

Jméno Suchý mlýn napovídá, že tu před věky býval mlýn a že náš potok v té době i zde sloužil člověku.Samotu opředl lid zajímavou pověstí: Byl to mlýn a nebyl. Voda tekla na kolo, mlýn klapal, ale uvnitř nebylo mlýnských strojů. Ve mlýně skrčeném pod skalami a v stínu obrovských smrků a borovic bydleli loupežníci a mlynář byl jejich hejtman. Ve skále za mlýnem měli skrýše na uloupené věci. Hejtman se zamiloval do krásné rychtářovy dcery z Bezdějček, unesl ji do mlýna, zde ji uvěznil a nutil, aby se stala jeho ženou. Milá dcerka vše dobře prohlédla a když loupežníci odešli, zdvihla část podlahy, seskočila do …

O Suchém mlýněPokračovat ve čtení »

Svatý Martin a podkovy jeho šimla

Pamatujeme-li si, že 11. listopadu, kdy má svátek, přijíždí Martin na bílém koni, a že to znamená zimní den s prvním sněhem, víme možná také o martinském posvícení či alespoň o martinských husičkách, které se tou dobou pekly a ještě dnes někde pekou, aby provoněly celé stavení. Svatý Martin však během svého života jezdíval na šimlu vskutku křížem krážem a podobně jako jiní svatí se objevil i na Vysočině. …

Svatý Martin a podkovy jeho šimlaPokračovat ve čtení »

Hra: Na Abraháma

Úkol: pohotové napodobování pohybů na vizuální podněty.
Popis: děti jdou v kruhu, drží se za ruce, uprostřed Abrahám – otáčí se dokola.
Píseň: Měl Abrahám sedm synů sedm synů měl, nejedli, nepili, jenom takhle dělali.
Kruh se zastaví, na opakovaný refrén předvádí Abrahám libovolný cvik, děti cvik opakují několikrát. Změna Abraháma. (inspirováno historickými příběhy z Bible)

Hrad Ronov

Ronov má své pověsti. Obdobně jako u některých českých hor nacházíme i zde zkazku o pokladech ukrytých v hlubinách a diskrétně, leč naprosto spolehlivě střežených. Specifikou pohraničního kraje a Lužických hor zvláště jsou poklady hlídané trpaslíky vstupujícími do útrob země četnými otvory a rozestupy v pískovcových skalách. Jinde se nabízí varianta známá z překrásného …

Hrad RonovPokračovat ve čtení »

Ohnivý muž

Den se chýlil ke konci. Slunce pomalu zapadalo a na kraj se snášela šedivá mlha. Plchovští chlapci hnali z pastvy domů dobytek. Tenkrát bylo zvykem, že spásali trávu i v lese.
Honáci na sebe zahalekali a pomaloučku sháněli dobytek na cestu k domovu. Před Novákovic stavením seděl na lavičce děda Novák a dovedně vyřezával ze dřeva píštalku. Čekal na vnuka Tondu. Tonda na něho z dálky vesele mával a když přišli blíž, zavolal: “Dědo, dneska jsem byl v lese s našimi kravami první,” trochu se chlubil. …

Ohnivý mužPokračovat ve čtení »

Pověst o Matyldě

Hrad Ostrý měl samo sebou i svou hradní paní. Zjevovala se lidem na Bílou sobotu, aby je škádlila. Ještě před lety nechtěla v tento den žádná děvečka zůstat při práci na záhumenku sama, žádnému klukovi nechtělo se samotnému nésti jídlo pracujícím na poli. Tolik se Matyldy všichni obávali. O Matyldě se mezi lidem mluvilo tak často, že její jméno vstoupilo i do lidových rčení: “Kde ses tak dlouho toulal, nepotkal si se náhodou s Matyldou?” Jednou nesl Kryštof, usedlík z Noviny, dopis do Oldřichova. Aby si zkrátil cestu, vydal se přes kopec kolem hradního ostrohu. Když …

Pověst o MatylděPokračovat ve čtení »

Přejít nahoru