Jméno autora:Michael Novotný

Proč se netroubilo ke hřbitovu

Jednomu věžnému stále nešlo na mysl, proč se troubí pouze do tří stran a ne ještě ke hřbitobu. Dlouho se nemohl odhodlat porušit vžitou tradici, ale pak to přece jen zkusil. Jakmile však odezněl táhlý tón vyslaný směrem k nebožtíkům, začaly se dít věci! Náhle se před hlásným objevil kostlivec, který mu z každé strany uštědřil několik pohlavků a zahrozil: „Zkusíš-li ještě jednou porušit mrtvým jejich věčný spánek, …

Vampýrismus na Trutnovsku

Kronikář Jan František Beckovský (1658-1725) zaznamenal ve svém díle “Poselkyně starých příběhů českých” případ zámožného turnovského měšťana Štěpána Hubnera. Píše, že roku 1567 “umřel veliký boháč a obyvatel města Turnova Štěpán Hubner a s velkou slávou tělo jeho počestně bylo pohřbeno, jakožto onoho, který ode všech ctěn a vážen byl, že několika domy krásnými město Turnov okrášlil. V krátkém čase křik se rozmáhal, že to tělo z hrobu vstává, lid honí, je objímá i tak mačká, že …

Čertova nevěsta

Kdysi žil v Jedomělicích bohatý sedlák Přibyl. Měl jedinou dcerku Zuzanku. Zuzanka byla zvláštní děvče. Už jako malá holčička ráda tančila. Naučila se snadno lidové tanečky, ale nejen to, sama si vymýšlela pohyby, vesele vyskakovala a točila se bosá na louce. Všichni se jí obdivovali, a začali jí přezdívat Zuzanka tanečnice. …

O lakomém sedlákovi z Bohdalce

Žil jednou v Bohdalci sedlák a ten byl tuze lakotný. Kdokoliv ho o něco požádal, odešel s nepořízenou. Žebráci se od něj vlídného slova nedočkali, natož nějaké almužny. Čeledíni i děvečky si na jeho statku dveře podávali, žádný zde dlouho nepobyl. Práce hodně, jídla málo a od rána do večera jen hromy a blesky na ně hospodář pouštěl. A stalo se, že se sedlák oženil. …

O původu názvu obce Klipec

Uprostřed polí, tam kde stávala zaniklá ves Popovice, stávala za dob existence pňovského dvora o samotě stodola, do které se sváželo sklizené obilí před výmlatem. Na poloviční cestě mezi stodolou a pňovským dvorem, v místech dnešního čp. 38, t.j. asi uprostřed zemědělsky obhospodařovaných rolí dvora, stávala kovárna udržující nářadí a nástroje pro potřeby celého dvora. O samotě stojící kovárně se mezi zdejším lidem říkalo „pec“. Držitelem kovárny byla rodina kovářů z nedaleké vsi …

Střevíčky z těsta

Bydle kdysi v strakonickém zámku pan vrchní, který měl velmi pyšnou a marnivou ženu. Nosila se jako šlechtična, střídala denně obuv i šat, dbajíc toho, aby se od ostatních paní lišila a nad ně vynikala.

Dala si udělat střevíce ze safiánu, avšak když si ostatní paní rovněž takové pořídily, tu v rozmařilosti objednala si střevíčky od pekaře. Pekař upekl jí střevíčky z pšeničného těsta, z jakého se pekou hostie, takž byly bílé jako padlý sníh. Pyšně vešla paní vrchní do kostela, usedla do rodinné stolice, která stála na čestném místě, právě pod kazatelnou. O pozdvihování, když padali lidé na kolena, zůstala pyšná paní sedět a nepoklekla. Tu ozvala se v kostele rána, dlažba se rozestoupila a paní …

Přejít nahoru