Jméno autora:Michael Novotný

Lounsko: Kaple svatého Vojtěcha

„Památná a celému okolí milá.“ Tak píše stará kniha o kapli svatého Vojtěcha u Kounova, významném poutním místě na pomezí Rakovnicka, Žatecka a Lounska. Podle pověsti stojí kaple v místech, kde v roce 992 biskup Vojtěch vyprosil svou modlitbou pro zdejší kraj sužovaný ničivým suchem životodárný déšť. Místní tradice říká, že kaple byla vystavěna záhy po biskupově svatořečení v roce 999. Díky svému zázračnému původu je kaple „odpradávna“ cílem zbožných poutníků z širokého okolí. Dávná tradice svatovojtěšských poutí v Kounově ustala pod tlakem doby v padesátých letech minulého století, navázat na ni se podařilo v roce 2006. V současnosti kaple prochází dlouhodobou postupnou rekonstrukcí.
…

Lounsko: Kaple svatého VojtěchaPokračovat ve čtení »

Pověst o ohnivém psu

Pod Slepičími schody žil v domku punčochář Adam Moučka se svými třemi dcerami. Ty se nemohly dočkat, až nemocný otec zemře a napomohly mu jídlem z otrávených hub. Zesláblému nemocnému však upadla miska s jídlem na zem, kde ji rychle sežral velký černý pes, který krátce na to zcepeněl. Nešťastný otec poznal, co mu hodné dcerušky nachystaly a proklel je s tím, že pes bude hlídat stavení i se zahrádkou a vyžene odtamtud každého, kdo …

Pověst o ohnivém psuPokračovat ve čtení »

Záhadná postava na fotografii

Pohraniční vesnice Pivoň leží západně od Domažlic. Nad vsí v lese tu stojí zřícenina rozlehlého starého kláštera. Byl založen augustiány již v 2. polovině 13. století, kdy do něj byli povoláni řeholníci z bavorského kláštera sv. Viléma. Přečkal husitské války, ale roku 1573 vyhořel. Další stopy po drancování na budovách zanechali Švédové při 30 leté válce. Potom ale nastaly pro Pivoň zlaté časy. Klášteru náleželo 12 vesnic a 136 poddaných. Konečnou …

Záhadná postava na fotografiiPokračovat ve čtení »

Rabí

Jeden z našich nejstarších hradů, Rabí, nalezneme na jihozápadě Čech mezi městy Sušice a Horažďovice. Býval jedním z nejmohutnějších, největších a nejdokonaleji opevněných českých hradů. O jeho založení mnoho nevíme. Z historie je zvlášť důležitý rok 1421, kdy na něj už podruhé zaútočili husité pod vedením Jana Žižky. Husitský vojevůdce tu v boji přišel o druhé oko. Při útoku na hradní bránu se šíp, vystřelený obránci hradu, zaryl …

RabíPokračovat ve čtení »

Pověsti o Bannerově studánce

V době třicetileté války se našimi kraji mnohokrát táhly pluky cizích vojsk. Jednou také krajinou mezi Novým Jičínem a Šenovem táhli švédské oddíly vedené generálem Bannerem. Usadili se kolem Bernartického kopce. Tehdy však vládlo v celé zemi velké sucho a všechny potoky v okolí byly vyschlé. Vůdce Švédů Banner v důvěře boží tasil svůj kord a vrazil jej do stráně. V tom místě vytryskl mocný pramen čisté vody. Zde si nabírali vodu a napájeli své koně.
…

Pověsti o Bannerově studáncePokračovat ve čtení »

Permoník varoval před neštěstím

Povolání horníka bylo vždy nebezpečné a nejisté, nikdo si nemohl být jistý, jestli už příští chvíle nebude jeho poslední. Je proto pochopitelné, že havíři byli pověrčiví lidé a že v jejich prostředí vznikla celá řada pověstí o nadpřirozených úkazech. Některé byly docela strašidelné – například na některých dolech se věřilo, že horníci, kteří to byli zasypáni při důlních neštěstích se ozývají …

Permoník varoval před neštěstímPokračovat ve čtení »

Jak se stěhovali černokněžníci z Kotouče

Kdysi dávno sídlili na Kotouči černokněžníci. To byli duchové, kteří nosili dlouhá černá roucha, měli dlouhé vlasy a dlouhé ježaté vousy. Ti bydleli v četných dírách Kotouče a odtud podnikali v temnotě noci své výlety k velké škodě celého okolí Štramberka. Protože Štramberští byli lidé zbožní, tak jim moc škodit nemohli. Proto se rozhodli, že se z Kotouče odstěhují pryč. Tak se stalo, že …

Jak se stěhovali černokněžníci z KotoučePokračovat ve čtení »

O založení nové Plzně

Když Schiebl sbíral pověsti o založení Nové Plzně, nalezl v archivu Národního muzea v Praze vzácný rukopis Kašpara Ladislava Stehlíka /1571-1611/. Rukopis obsahoval zápis podle vyprávění plzeňského měšťana Jakuba Stehlíka, narozeného roku 1480, který o založení Nové Plzně slýchával od svého otce Bartoloměje a od své báby Markéty. Ještě než Jakub Stehlík roku 1585 zemřel ve věku 105 let, zapsal jeho vyprávění Kašpar Ladislav Stehlík takto:
…

O založení nové PlzněPokračovat ve čtení »

Kašperk

Do lesů kolem hradu Kašperk chodívali chudí chalupníci na dřevo a proutí k pletení košíků. Jednou si všimli, že na pobořených hradbách brzy zjara vykvétá zvláštní keř. Byla to šípková růže, ale její květy byly obrovské a krvavě rudé. Jednou o Velikonocích šla tudy mladá žena s dcerkou Maruškou. Vracely se z kostela v Kašperských Horách. „Podívej, maminko, na ty krásné růže!“ zvolala Maruška. „Počkej, hned ti jednu přinesu, aby …

KašperkPokračovat ve čtení »

Zakletá hradní Panna z Lugslandu

Na výšině mezi Vraclávkem a Burkvízem, na hranici Hošťálkovského a Albrechtického panství, stával ve středověku hrad Lugsland. Jeho název byl odvozen od jeho polohy, která umožňovala daleký výhled. Původně se prý jmenoval Lug ins Land – tedy „Pohled do krajiny.” Ještě dnes zde můžeme najít staré hradní příkopy, valy a zbytky zdí. Hrad prý stál již v době vpádu Tatarů do Slezska v roce 1241. Tatarský kouzelník, který …

Zakletá hradní Panna z LugslanduPokračovat ve čtení »

Přejít nahoru