Jméno autora:Michael Novotný

Rokycany

Od založení na počátku 12. století bývaly Rokycany biskupským městem. Jednou se stalo, že je navštívil císař Karel IV. na své cestě z Plzně do Prahy. Byl velmi překvapen pohostinností a dobrosrdečností Rokycanských. Celé Mariánské náměstí totiž zaplnili obyvatelé, kteří ho přišli přivítat a každý mu přinesl i nějaký prostý dárek. Císař se na to hemžení díval z okna proboštství vedle kostela. Jakmile řeholníci otevřeli vrata, nahrnuli se Rokycanští dovnitř, aby předali panovníkovi svoje dary.

Zlatý kůň v pardubickém erbu

Byl jednou jeden zámožný rychtář, který se staral o město Pardubice. Měl všechno vzácné, a tak chtěl i vzácného koně, proto se rozhodl, že ho pojede hledat do ciziny.
Jel do daleké země, kde se pasou stáda divokých koní. Když dorazil na místo, uviděl stádo krásných koní, ale ani jeden pro něho nebyl dost vzácný. Popošel kousek dál, na mýtině uviděl koně se zlatou hřívou. Rychtář údivem nemohl ani dýchat a zvolal: …

Tachov

V paměti obyvatel zůstával Tachov jako město klášterů a řeholních řádů. Už za časů kněžny Drahomíry ležel v údolí nedaleko města veliký černý kámen. Scházeli se u něj pohané a přinášeli obětiny svým bohům. Leč i sem se rozšířila křesťanská víra. Právě tady se rozhodli mniši postavit svůj klášter. Stavba ještě nebyla dokončená, když se u kamene začalo během noci objevovat čtrnáct světýlek. Svou mihotavě modrou září osvětlovala celé okolí. Proto se u kamene začali scházet místní obyvatelé, přicházeli i křesťanští poutníci, až zde mniši z kláštera začali sloužit večerní pobožnosti. V kraji ovšem bylo nemálo pohanů, kteří se nové víře bránili.

Pověst o Janu Svatošovi

Za časů vlády Vohburgů našel chudý sedlák při cestě za robotou na loketský hrad, v místech dnešního Horního Slavkova, novorozeného chlapce. Vzal jej s sebou a předal miminko markraběnce Janě. Ta se hošíka ujala a pokřtila ho jménem Jan. Po svém nálezci nosil příjmení Svatoš. Dospěl ve statného jinocha, který nalezl své zaslíbení ve vědách. Jednou zadumaně seděl u břehu Ohře a hleděl do jejích vln. Najednou se z nich vynořila krásná víla a pravila: „Znám tvé tužby a naučím tě všemu, po čem prahneš. Ale musíš mi slíbit, že se nikdy nezaslíbíš jiné ženě.“

Pověst o Lípě neviny

Zbrojnoš Vlček byl odsouzen loveckým soudem za přípravu vraždy Jindřicha Prakšického ze Zástřizl, toho času pána na Buchlově. I po mnoha mučeních stále tvrdil, že je nevinen. Když pak měl být už popraven, v zoufalství projevil své poslední přání. Vytrhl na nádvoří malou lípu i s kořeny a korunou ji zas zasadil do země. Řekl pánům, že když se do jara zazelenají kořeny je to důkaz …

Skřítek Gottstein a zlý purkrabí

Stejně jako většina hradů má i Loket své pověsti. Podle jedné z nich je do obřího meteoritu, který se na nádvoří hradu objevil v roce 1422, zakletý zlý loketský purkrabí. Ta další se váže k bronzové sošce Gottsteina, která dominuje loketskému nádvoří. „Jde o vládce skal a lesů v okolí Lokte a Slavkovského lesa,“ vysvětluje Šárka Žižková. „Kdo si sáhne na jeho kyj, bude mít podle pověsti smůlu. Když si ale sáhnete na jeho vousy a dáte pak do hradní pokladničky nějakou drobnou minci, splní se vám přání,“ dodává.

Chebský hrad

I Chebský hrad je opředen pověstí. Mezi lidmi se říkalo, že na hradě straší duchové zavražděných generálů. Jednoho večera v krčmě pod hradem seděli místní a o strašidlech si vyprávěli. Jen mistr kolář se holedbal, že na strašidla nevěří a že se na hrad vypraví, aby dokázal, že jsou to všechno jen báchorky. Nikdo mu jeho úmysl nerozmluvil. Na hrad se vypravil a sotva došel k bráně, když v tom …

Skřítek

Staré pověsti Chebska vyprávějí o bohatém městě na hoře Dyleni, které bylo pro svojí pýchu prokleto a propadlo se do podzemí i se svými poklady. Nyní je hlídají skřítkové.

Blansko: Stráž svatého Martina

Blansko s nejbližším okolím od nepaměti patřívalo olomouckému biskupovi. Není divu, že tento nejvyšší církevní hodnostář na Moravě dbal na to, aby zvláště na jeho vlastních statcích byly věci náboženské příkladně vedeny. Z toho důvodu se také zasloužil o postavení kostela v Blansku jako jednoho z prvních v kraji, a to po dlouhých a složitých sporech s brněnským knížetem Vratislavem, který si na Blansko činil nárok, a proto …

Přejít nahoru