Problematiku obtížného umístění dětí do státních mateřských školek pomáhají řešit další zřizovatelé
I. část
V současné době se čím dál častěji setkáváme s problémem obtížného umístění dětí k předškolnímu vzdělávání ve třídách běžných (tj. státem, krajem, obcemi či svazkem obcí zřizovaných) mateřských školek. Důvodem je právě disproporce mezi poptávkou a nabídkou způsobená tzv. „silnými ročníky“ a relativně malým počtem mateřských školek v republice, které nejsou schopny ,vzhledem ke svým omezeným kapacitám naplněnosti, tyto děti pojmout.
Problém obtížného umístění dětí do MŠ na straně jedné a potřebě předškolního vzdělávání na straně druhé, vede k tomu, že se nabízí i další způsoby odborně vedené předškolní přípravy dětí jako „alternativa“ k edukační činnosti ve státem zřizovaných institucích. Jde např. o firemní školky, církevní školky, miniškolky apod.
Nyní se zaměříme na problematiku školek soukromých. Protože se jedná o problematiku ke které se vtahuje poměrně rozsáhlá legislativa, zaměříme se v tomto úvodu na nejpodstatnější informace :
Koncepce zřizování soukromé mateřské školy
Jestliže je mateřská škola zcela soukromým zařízením a nepodléhá síti Ministerstva školství (dále jen MŠMT), nemá nárok na žádné dotace od tohoto ministerstva. V případě, že nelze spoléhat na žádné příspěvky od MŠMT, musí být „školné“ o něco vyšší nežli ve státních mateřských školách. Poplatky se pak liší vzhledem k pestrosti nabídky se kterou taková škola disponuje (jde o rozmanitost výuky, možnost výuky cizích jazyků, možnost výuky hry na hudební nástroje apod.). Pokud je nabídka méně pestrá, je „školné“ nižší a na jeho výši se musí rodiče předem informovat v konkrétním zařízení. Obecně lze říci, že se pohybuje v rozmezí od 4 tisíc měsíčně výše.
Soukromá mateřská škola je nejčastěji zřizována právní formou jako s.r.o. ve smyslu volné živnosti (čl. 72) „Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti“ . Živností není výchova a vzdělávání v předškolních zařízeních zařazených do sítě předškolních zařízení podle zvláštního předpisu.
Legislativně je umožněno zřizovat soukromé mateřské školky s celodenním (déle než 6.5 hodin denně, nejdéle však 12 hodin denně), polodenním (nejdéle 6 hodin) a internátním provozem.
Počty dětí ve školce
Podle vyhlášky 14/2005, vzdělává mateřská škola s jednou třídou minimálně 15 dětí a mateřská škola se dvěma a více třídami by měla mít 18 dětí ve třídě. Třída mateřské školky se přitom naplňuje do počtu 24 dětí a třída, ve které se vzdělávají děti se zdravotním postižením, má nejméně 12 dětí a naplňuje se do počtu 19dětí.
Koncepce výchovně-vzdělávací činnosti, vzdělávací programy
V souladu se školskými zákony se pro všechny typy škol a školek vztahuje vzdělávání v souladu s Rámcovými vzdělávacími programy (dále jen RVP), které se stávají východiskem pro tvorbu Školních vzdělávacích programů jednotlivých zařízení. Výhodou soukromých mateřských školek je fakt, že nemusí striktně dodržovat vzdělávací rámec stanovený MŠMT. Takto je to vidět např. u některých alternativních MŠ. Přesto i soukromé MŠ musí respektovat klíčové zásady vycházející z RVP a to zejména respektovat vývojové zvláštnosti dětí předškolního věku, mít na paměti individualizovaný přístup a sledovat naplňování obdobných očekávaných výstupů a vytváření žádoucích kompetencí. Vzdělávání v soukromých školkách by mělo zároveň sjednocovat podstatné momenty z běžného RVP, ale zároveň by měl být ponechán pedagogům dostatečný prostor k tvořivosti. Přirozené je, že i školky se soukromým zřizovatelem mohou mít svoji výchovně-vzdělávací činnost rozšířenou o pestrost nejrůznějších programů jako je např. program „Zdravá školka“, „Step by step“ apod.
Organizační a provozní záležitosti :
Režim dne v soukromé mateřské škole musí zohledňovat fyzické a psychologické zvláštnosti dětí, podmínky jejich tělesné výchovy, otužování, zdravého životního stylu a dále režim stravování a režim pitný. Tato hlediska by měla být zahrnuta v provozním řádu příslušného zařízení.
V soukromých mateřských školkách se nevylučuje vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Rovněž tuto skutečnost je třeba zohlednit a připravit k ní náležité podmínky pro zdárnou integraci. K předcházení vzniku a šíření infekčních chorob je mateřská školka povinna zajistit oddělení dítěte, které vykazuje známky nakažlivého onemocnění a zajistit nad ním dohled zletilé fyzické osoby.
Stravování dětí se řídí další samostatnou vyhláškou, která rozlišuje mezi školní jídelnou (tzn., že ve školce je zřízena samostatná kuchyně, která jídla zhotovuje i vydává) a výdejnou , která vydává jídla jež připravuje jiný provozovatel stravovacích služeb (může jít např. o spádovou ZŠ). Školní stravování se řídí zvláštními výživovými normami. Obdobně se kladou další požadavky na stavební úpravy prostor a hygienické podmínky. Této problematice se budeme blíže věnovat v dalším díle našeho seznamování v komplexním přístupu k možnostem předškolního vzdělávání. Zmíníme se dále také o požadavcích kladených na bezpečnost hraček v mateřských školách a herních zařízeních na přilehlých hřištích.
Zdroje :
- Zákon č. 455/191 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon 561/2004 Sb.,o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
- Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání
- Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů
- Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, VÚP Praha, 2006